Stanice metra Střížkov

Stanice metra Střížkov
Praha
[ 248 ]

realizace 2007–2008
investor Dopravní podnik hl. m. Prahy
architekt Atelier designu a architektury
typ konstrukce bodová fasáda, rámové konstrukce, atypické konstrukce
typ stavby veřejná
generální dodavatel Hochtief VSB
objem zakázky fasádního pláště 50–99 mil. Kč

Stanice Střížkov je součástí 3. etapy linky C pražského metra vedoucí z Holešovic do Letňan. Stanice je jako většina dalších v této etapě hloubena, ale jako jediná podpovrchová je otevřena do prostoru díky urbanisticky zdařilému prosklenému plášti, který vystupuje nad okolní terén Proseckého parku.Prosklená střecha stanice je zavěšena na dvou mohutných svařovaných obloucích obdélníkového průřezu, které se vzájemně protínají, a je podpírána po obvodu kyvnými stojkami. Skleněné stěny jsou podpírány samostatnou konstrukcí sloupů a příčníků příhradového typu svařených z nerezových tenkostěnných profilů. Na obou koncích povrchové části objektu, nad ústími tunelu, jsou částečně neprůhledným lehkým obvodovým pláštěm uzavřeny obchodní a technologické prostory.Jihozápadní fasáda, přilehlá k ulici Vysočanská a zastávkám autobusů MHD, je prosklená pouze nad úrovní terénu a umožňuje vstup na most přes kolejiště, který protíná napříč prostor stanice. Severovýchodní fasáda je zapuštěná do téměř sedm metrů hlubokého zářezu pod okolní terén parku, ale o to více prosvětluje a otvírá nástupiště do volného prostoru. Dodavatelem tohoto proskleného pláště a jeho nosných konstrukcí byla firma Sipral.Skleněné opláštění prostoru stanice je realizováno tabulemi jednoduchého bezpečnostního skla uchycenými terči systému AGC Structura. V nejnižší úrovni severovýchodní fasády, pod schodištěm, je temperovaný prostor pro obchodní aktivity. Část fasádního pláště, uzavírající tento prostor, je opatřena tabulemi izolačního dvojskla uchycenými taktéž terčovými úchyty. Celková plocha skleněného pláště prostoru stanice je 1 850 m2.Nerezové kotevní prvky terčového uchycení jsou fixovány na nosné příhradové sloupy unikátním systémem, který umožňuje třídimenzionální rektifikaci kotev. Další zajímavostí je, že nosná struktura skleněného pláště je v hlavní, obloukové části fasády v exteriéru a v krajních, lineárních polích v interiéru.Vyrovnání kotvících bodů ve třech osách bylo velmi náročné zvláště v hlavní, obloukové části fasády, kde se navíc kotevní body objevovaly v interiéru. Náročné bylo i osazování tabulí, protože kvůli převislé střeše nešlo použít klasickou jeřábovou techniku.